Téma tradic: Velikonoce, Čarodějnice, svátky Jara

Důležité datum: 22.4. Den Země

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vodu, nesl kopu vajíček.
Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka,
a já říkal: „Ne, že, ne!
Na remízku mezi poli, mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.		Jarní trávu ospalou
jarní deštík myje,
ať se pěkně zelená,
když vodičku pije.


Jarní květy voňavé
jarní slunce láká,
pozvalo k nim na tanec
včelku i čmeláka.		Sluníčko
Když sluníčko vstávalo,
zlaté vlasy česalo, (chůze v rytmu za vedoucím dítětem nebo každý sám, tleskat před tělem a výš až nad hlavu)
zlaté vlasy zlatě svítí, (kuh před tělem pravou a levou rukou)
na louce nám kvete kvítí, (otočit kolem osy s upažením)
poskočíme vesele, (ruce vbok, poskoky)
slunce vstalo z postele. (pažemi velký kruh před tělem)
Semínko
Semínko si v hlíně spinká, (děti na zemi sbalé do klubíčka)
co z něj bude, kopretinka?
Kořínek si hlínu hledá, (natahovat nohy)
klíček se už k slunci zvedá. (zvedat ruce, pomalu vstát)
Až vyroste z hlíny ven, (postavit se rovně)
lístek pustí tam i sem, (jednu a pak druhou ruku upažit)
poupátko pak sílu sbírá, (dlaně spojit, vzpažovat)
pomalu se otevírá, (rukama naznačit květ)
sláva, je tu nový květ, (otáčet se do stran)
bude zdobit celý svět. (zatočit se dokola)		Číča
Naše číča ta se má,
když se vzhůru podívá
uvidí tam talíř mlíka
který na ni bíle bliká.
Nedosáhne na něj hned,
vystrčí však aspoň hřbet.
Marně chystá jazýček.
Vždyť je to jen měsíček.
(prohýbání hřbetem)		Běží myška sbírá klásky, (běh drobnými krůčky, dřep)
kolem slyí tenké hlásky. (opět běh v prostoru, dřep)
Rozhlíží se dokola, (ruce v bok, otočit se dokola)
myší plná stodola. (chytit se za hlavu, úklony)


Běží myšky síra klásk, (opět běh, dřep)
mlaskají si: mlasky, mlasky. (běh, dřep)
Hodují si na zrní, (sed, zatočit se na zadečku)
to si bříška naplní. (lehnout a hladit si bříško)
Zajíc
V sedě natáhneme ruce nad hlavu jako uši. Zamáváme malýma ouškama – procvičovat zápěstí.
Zajíček má malé uši,
co mu velmi velmi sluší
hýbá s nimi sem a tam
slyší co vám povídám.
Hýbat celýma rukama
Natáhne je jako nic
když chce slyšet ještě víc.
Teď už slyšel všechno kolem
rozběhl se tiše polem.
Odpočinout si v „dítěti“, ruce před sebou nebo podél těla, dlaněmi nahoru.
Prozradí nám konvalinka,
kdepak ušák dneska spinká.
Pelíšek má v jeteli
měkoučko jak v posteli.		Mák
Makové zrníčko
do země se schová (točit se kolem své osy a pomalu sedat do dřepu)
zaprší maličko (vztyk, ze vzpažení ruce dolů, třepat prsty, dřep)
a vyroste nová
rostlinka maková (pomalu vstávat a zvedat ruce se spojenými dlaněmi do vzpažení)
z makového květu (rukama znázornit květ)
radost má včelička (proběhnout se dokola s máváním rukama)
a když je po létu (velké kolo rukama před tělem)
z každého zrníčka
bude makovička. (rukama znázornit makovici)		Krokodýl
Kroko kroko krokodýl
Jakpak se dnes unavil?
Plaval sem a zase zpátky
hrál si na loď se zvířátky. (ruce jako kraul a projít se, pak se vrátit zpět)
(lehnout na zem a protáhnout ruce i nohy. Nadzvednout se)

Zvedl přední, zvedl zadní
pozor, pozor nepřepadni
povozil i opice, spokojené velice. (lehnout, ruce pod hlavu, uvolnit)


A když doplul na mělčinku,
zakotvil tu k odpočinku.
Kroko kroko krokodýl
do písku se uložil.
Nepospíchá, che mít klid
proto tiše, nerušit.

Velikonoční písnička

Čížečku, čížečku

1.GČížečku, čížečku, Dptáčku maGličký,
pověz mi, čížečku, Djak sejou Gmák.
AmiAj tak D7tak, Gsejou Emimák, Amiaj tak D7tak, Gsejou G7mák,
[: Amiaj tak D7tak, Gsejou Emimák, Amitak D7sejou Gmák. :]

2. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak roste mák.
Aj tak tak…

3. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak plejou mák.
Aj tak tak…

4. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak kvete mák.
Aj tak tak…

5. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak jedí mák.
Aj tak tak…